V polovině června si studenti specializace geo-meteo vyzkoušeli měření hloubky a rychlosti proudění vody na řece Jihlavě. O týden později se jejich starší kolegové ze čtvrtého ročníku vypravili na větší vodní tok, konkrétně na Vltavu, aby blíže poznali prostředky, které v praxi k hydrologického průzkumu používají specializované jednotky.
V Týnu nad Vltavou se studenti mohli seznámit s měřením veličin z člunu vybaveného sonarem, či za pomoci georadaru. „Účelem je zjišťovat charakter dna, hloubku, profil řeky, rychlost proudění a na základě těchto veličin pak určit průtok,“ popisuje smysl prováděných úkonů inženýr Filip Dohnal z Katedry vojenské geografie a meteorologie.
Nejmodernější používanou techniku zastupoval dálkově ovládaný člun, který potřebné veličiny měří za pomoci Dopplerova jevu. Toto zařízení nejen výrazně zkracuje proces měření, ale výrazně ho i zpřesňuje. Proměřuje totiž převážnou část profilu a ne jen několik bodových rychlostí.
Ovšem nejrychlejší obrázek o situaci v korytu řeky by mohl podat georadar, který na Vltavu pro tento účel přivezli pracovníci Katedry komunikačních technologií, elektronického boje a radiolokace. „Zařízení má katedra k dispozici dva roky a jeho hlavní využití spočívá ve zjišťování dutin či technických sítí pod povrchem,“ popisuje kapitán Miroslav Popela dosavadní využití radaru. V Týnu nad Vltavou změřil přístroj v závěsu pod dronem při přeletu nad hladinou řeky nejen profil koryta, ale získal také data pro následné vyhodnocení materiálu, který tvoří dno.
Autor: Viktor Sliva, foto: Viktor Sliva, Veronika Bozděchová
