Forenzní chemie byla náplní měsíční stáže, kterou major Tomáš Rozsypal z Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení absolvoval na Univerzitě krále Abdulazíze v saúdskoarabské Džiddě. Ta v celosvětovém žebříčku nejlepších univerzit figuruje na 150. místě. Součástí této instituce je i Centrum medicínského výzkumu krále Fahda (King Fahd Medical Research Center), a v jedné z jeho sekcí našel major Rozsypal své přechodné působiště.
„Měsíc není dostatečně dlouhá doba pro zpracování a dokončení nějakého projektu. Mým cílem proto bylo především seznámit se se stylem práce v prostředí s odlišným kulturním a institucionálním zázemím, dozvědět se více o tom, jaké projekty tam řeší, jak je řeší a jaké techniky k tomu používají,“ popisuje major Rozsypal záměr, se kterým do pouštního království vyrazil. Jeho zjištěním bylo, že styl vlastní výzkumné nebo laboratorní práce se příliš neliší od postupů praktikovaných u nás, protože tamní vědci hojně získávají vzdělání na západních univerzitách. Od našich zvyklostí se bádání odlišuje výrazně týmovějším přístupem a větší zodpovědností studentů při zpracování zadaných výzkumných úkolů.
Činnost forenzní sekce Centra medicínského výzkumu se zaměřuje mimo jiné na analýzu drog v různých tělních tekutinách a tkáních, aby bylo možné získat přesné a spolehlivé údaje pro bezpečnostní složky v zemi, kde jsou drogy silně potírané. „Dostal jsem za úkol vypracovat metodiku pro obecnou kvantitativní analýzu drog extrahovaných z různých matric prostřednictvím plynové chromatografie. Tedy optimalizovat postup, jak určit množství drogy ve vzorku. Vedle toho jsem spolupracoval na rutinních analýzách v separační laboratoři,“ uvádí Tomáš Rozsypal konkrétní náplň své stáže.
Na svém domácím pracovišti se major Rozsypal zabývá problematikou rozkladu bojových látek v různých prostředích. „Zvažujeme rozšíření tohoto výzkumu na různé typy písků, které se na Blízkém východě přirozeně vyskytují jako běžné environmentální matrice,“ popisuje stážista jeden ze směrů možné následné spolupráce s pracovištěm džiddské univerzity, kde pobýval. Druhým směrem by pak mohlo být společné bádání v oblasti polyflouroalkylovaných látek, označovaných jako PFAS, které jsou obsaženy v materiálech denní potřeby, v přírodě se prakticky nerozkládají a mohou mít negativní dopady na zdraví člověka.
Autor: Viktor Sliva
