„Už máte spojení?“ Otázka, která ve vojenském prostředí zaznívá po desetiletí. Jenže samotné navázání spojení ještě neznamená, že přenášené informaci skutečně rozumíme. Šum, degradace signálu nebo podmínky rádiového přenosu mohou ovlivnit, co příjemce skutečně slyší, kolik úsilí musí věnovat porozumění zprávě a zda je nutné komunikaci opakovat. Známé pravidlo „bez spojení není velení“ tak v podmínkách moderního bojiště získává další rozměr. Nestačí pouze navázat spojení. Informace musí být srozumitelné, správně pochopené a včas předané. Právě tímto problémem se zabývá výzkum realizovaný na Fakultě vojenského leadershipu Univerzity obrany.
Výzkum propojuje akademické prostředí, vojenskou praxi, moderní technologie a český obranný průmysl. Jedním ze spojovacích článků je student doktorského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu / Katedry palebné podpory Ing. Jiří Novák, který současně působí jako systémový inženýr společnosti RETIA. Ve svém doktorském výzkumu se zaměřuje na digitální hlasovou komunikaci v systémech velení a řízení dělostřelectva, odolnost komunikace v degradovaných podmínkách a experimentální ověřování v realistickém prostředí. Praktická část experimentu proběhla v Lipníku nad Bečvou s využitím vozidel TITUS a taktických radiostanic. Do přípravy a realizace byli zapojeni akademičtí pracovníci a studenti Univerzity obrany, příslušníci Armády České republiky i odborníci z technologického prostředí. Experiment tak spojil odborné kapacity Katedry palebné podpory FVL, zkušenosti dělostřelců z praxe a znalosti specialistů na rádiovou a hlasovou komunikaci a zázemí odborného pracoviště Fakulty elektrotechnické / Katedry měření Českého vysokého učení technického v Praze.
Připravené dělostřelecké hlasové zprávy byly živými mluvčími vysílány prostřednictvím rádiového spojení v několika technologických konfiguracích a za různých podmínek. Přenos byl zachycován neinvazivně, tedy bez zásahu do samotného rádiového řetězce. Experiment pracoval se šesti technologickými scénáři s rozdílnými podmínkami propojení a čtyřmi mluvčími. Výsledkem byl zpracovaný soubor 120 hlasových vzorků určených k následnému hodnocení. Tím ale experiment neskončil. Terénní část navázala na spolupráci s ČVUT v Praze, kde proběhla laboratorní fáze výzkumu. Ve specializované poslechové laboratoři bylo hodnoceno 24 příslušníků AČR z 13. dělostřeleckého pluku Jince, akademických pracovníků katedry palebné podpory a studentů dělostřelecké odbornosti Univerzity obrany připravené hlasové vzorky. Hodnocení se zaměřovalo zejména na srozumitelnost zprávy a tzv. listening effort – tedy míru úsilí, kterou musí člověk vynaložit, aby přenášené informaci správně porozuměl. Experiment využívá metodický rámec ITU-T P.800 a související postupy subjektivního hodnocení kvality přenosu hlasové komunikace, běžně využívané pro telekomunikační aplikace.
Právě propojení reálného vojenského prostředí a následného laboratorního hodnocení představuje jednu z hlavních hodnot výzkumu. Nezkoumá se pouze to, zda rádiové spojení technicky funguje. Sleduje se celý řetězec od technologie až k člověku, který musí zprávu správně slyšet, pochopit a podle ní jednat. To je pro dělostřelecké velení a řízení zásadní. Nesrozumitelný údaj, nutnost opakovat zprávu nebo několik sekund navíc může prodlužovat komunikační proces a ovlivnit rychlost reakce celého systému. Výzkum proto směřuje nejen k posouzení technické kvality přenosu, ale především k pochopení jeho praktického dopadu na spolehlivost a rychlost dělostřeleckého C2.
Experiment je současně příkladem toho, jak může výzkum na Fakultě vojenského leadershipu ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze propojovat studenty a akademiky, vojenské útvary, moderní techniku, univerzitní výzkumná pracoviště i obranný průmysl. Výsledky jsou nyní podrobně analyzovány a budou využity pro další výzkum hlasové komunikace v podmínkách, ve kterých může její kvalita přímo ovlivňovat schopnost velení. Protože v konečném důsledku nestačí mít jen spojení. Musíme také správně slyšet a rozumět tomu, co je po něm přenášeno.
Autor: Jiří Novák
