Univerzita obrany si připomíná 130. výročí narození prof. Ing. arch. Bohuslava Fuchse, DrSc., architekta, který v 30. letech minulého století mj. projektoval a realizoval budovu Zemského vojenského velitelství (dnes budovu rektorátu Univerzity obrany).

× 24. března 1895, Všechovice, Rakousko-Uhersko

† 18. září 1972, Brno, Československo

Bohuslav Fuchs byl český architekt, urbanista a teoretik značného vlivu a evropského významu. Byl jedním z předních pionýrů moderního mezinárodního stylu. Svým vyspělým, časně moderním a mimořádně rozsáhlým dílem zásadně ovlivnil vývoj české architektury stejně jako zrání moderní architektury v mezinárodním kontextu. [1]

Vyprojektoval minimálně 500 staveb a realizoval více než 150 staveb, z nichž některé, jako hotel Avion, pavilon města Brna, lázně Zábrdovice nebo termální koupaliště v Trenčianských Teplicích, se staly jedněmi ze stěžejních děl moderní epochy. [1]

ŽIVOTOPIS A DÍLO

B. Fuchs byl obdařen mimořádným, přirozeným a komplexním talentem pro architekturu. Měl výtvarné cítění, výjimečnou prostorovou představivost a smysl pro harmonii. Nechyběla mu ani technická zodpovědnost. I přes pomoc vynikajících učitelů byl B. Fuchs přesto v jádru „samoukem“. Studoval nejprve na gymnáziu v Holešově. Kreativní sklony projevil již tam při vydávání studentského časopisu, za což byl ale vyloučen. Začal se učit zedníkem a poté se stal žákem české Průmyslové školy stavební v Brně (1910–1915). Přípravu završil studiem na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jana Kotěry (1916–1919), který jej osobně ke studiu vybral. B. Fuchs byl koncentrovanou osobností. Byl pohotový a z každé příležitosti bez zaváhání dokázal vytěžit maximum. Řečník byl ale neobratný, a tak se jeho projev zcela usměrnil jen na architektonickou práci, která budila stále větší důvěru. [1]

B. Fuchs přišel do Brna v roce 1923 na pozici Stavebního ředitelství města. Na tomto postu mu jako zaměstnanci byly automaticky přidělovány úkoly (Masná burza, Pavilon města Brna), které vešly do dějin architektury. I přesto, že měl zejména v letech 1923–1928 zajištěn pravidelný „proud“ přímo zadaných úkolů – dychtivě, s plným nasazením a pravidelně se účastnil architektonických i urbanistických soutěží. Později byl i častým porotcem. B. Fuchs byl přesvědčeným soutěžním typem a přijímal téměř každou výzvu. [1]

Během let 1923–1928 vznikla většina jeho klíčových děl, která vešla do dějin české architektury, např. Zemanova kavárna na Kolišti, Masná burza, hotel Avion, obřadní síň ústředního hřbitova v Brně Štýřicích, penzion Radun v Luhačovicích. Za války se stal učitelem na legendární „Baťově“ umělecké škole a ihned po válce, po obnově vysokých škol, profesorem urbanismu na Vysoké škole technické v Brně. [1]

Konec války zastihl B. Fuchse již jako padesátiletého muže. V prvních letech přišly zajímavé úkoly, které byly spojeny s obnovou vybombardovaných staveb. Nejlepším činem tohoto období je přestavba Domu umění, kterému hrozila po vybombardování zkáza. Důležitým krokem byl návrh autobusového nádraží s futuristickou odbavovací halou. Realizovány byly jen střechy nad prvním nástupištěm, jejich tvar navrhl společně s konstruktérem Konrádem Hrubanem. [1]

B. Fuchs byl oceněn řadou cen, uznání a členství v prestižních uskupeních. V popředí je Herderova cena. Byl také čestným zahraničním korespondentem Královského institutu britských architektů – RIBA. Byl mu udělen titul Národní umělec. B. Fuchsovi byla na konci 40. let nabídnuta profesura na Cambridžské universitě. [1]

V prvních poválečných letech se před B. Fuchsem otevřela tvůrčí perspektiva a po roce 1945 byl logicky povolán za profesora architektury na brněnskou Techniku, po nástupu komunistického režimu byla však jeho situace ve škole i profesi stále svízelnější. Veřejných úkolů ubývalo, což se prohloubilo po roce 1949. Soukromá klientela drobných stavebníků moravského venkova byla během raných padesátých let decimována. B. Fuchs byl sice nadále profesorem i dokonce děkanem, jeho práce na škole ale byla zákulisně omezována a sabotována. Byla předmětem žárlivosti a intrik mladších kolegů, kteří mistrně zneužili politického vývoje v nedemokratických poměrech. B. Fuchs byl nakonec po roce 1958 inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen. [1] B. Fuchs měl ve své době značný vliv na rozvoj a přijetí moderní architektury širší společností. Již v první polovině 20. let dokázal dát většině výrazně moderních a progresivních projektů mimořádně solidní stavební kvalitu, takže se staly věrohodným způsobem stavění. Tím, že dostal jako zaměstnanec městské kanceláře za úkol navrhnout klíčové stavby ve středobodu veřejného života (obřadní síň, masná burza, pavilon m. Brna), dodal moderní architektuře vůbec – v celosvětovém kontextu – punc věrohodnosti, spolehlivosti; a završilo to vítěznou dráhu jejího vývoje. Především zde je jeho nezaměnitelný mezinárodní význam. [1]

REALIZOVANÉ STAVBY (výběr)

Masná Burza, Brno, 1924

Obřadní síň na Ústředním hřbitově, Brno, 1925

Hotel Slovan, Brno, 1927

Hotel Avion, Brno, 1927

Moravská banka, Brno, 1929

Městské lázně Zábrdovice, Brno 1929

Masarykův studentský domov, Brno, 1930

Továrna Alpa, Brno, 1936

Zemské vojenské velitelství, Brno 1936

Nádražní pošta, Brno, 1937

Autobusové nádraží (Grand), Brno, 1947

Pomník Rudé armády, Brno, 1952

Sídliště Jabloňová, Brno, 1968

URBANISTA vs. ARCHITEKT?

Stále živou je úvaha, zda byl B. Fuchs více urbanistou než architektem. Přes množství staveb, byl a cítil se především urbanistou. Byl jedním ze zakladatelů moderního urbanismu, regulačního a územního plánování. [1]

Po vzniku samostatného Československa došlo k reorganizaci armády, proto v listopadu 1918 zahájilo v Brně svou činnost Zemské vojenské velitelství pro Moravu a Slezsko. V roce 1936 bylo kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a hrozbě nacismu ustanoveno nové velitelství III. Sboru, podléhající Zemskému vojenskému velitelství. Pro jeho potřeby byla v letech 1936–1937 podle návrhu Bohuslava Fuchse postavena budova v Kounicově ulici. [3]

B. Fuchs pro vedlejší pozemky již roku 1931 vypracovával společně s Jindřichem Kumpoštem studii na Akademické náměstí, jehož stavba však nebyla nikdy realizována. Původní urbanistické ideje se B. Fuchs ovšem zcela nevzdal. [3]

Samostatně stojící pětiposchoďová stavba Zemského vojenského velitelství svým segmentovým prohnutím evokuje prostor náměstí, který měla na druhé straně dotvářet symetricky koncipovaná budova krajského soudu. Segmentová forma zároveň vnáší do jinak puristické fasády s přísným rastrem oken dynamický emocionální prvek. Zadní průčelí je členěno čtyřmi mohutnými rizality. [3]

Za druhé světové války se budova stala sídlem německého wehrmachtu. Od osvobození až do roku 1950 sloužila opět československé armádě, poté byla věnována nově vzniklé Vojenské technické akademii. [3]

Po reorganizaci vojenského školství v roce 2004 vznikla v objektu Univerzita obrany, jejíž rektorát, velitelství a děkanáty některých fakult sídlí v této budově. [3]

Autor: Aleš Mylan

Zdroje:

[1] Wikipedia.cz, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Fuchs

[2] Archív autora

[3] Brněnský architektonický manuál, https://www.bam.brno.cz/objekt/c264-zemske-vojenske-velitelstvi

[4] Archív Muzea města Brna

[5] Archív Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem