Část mezinárodního experimentálního cvičení Drone Shield 2026, zaměřená na využití bezosádkových pozemních prostředků (UGV – Unmanned Ground Vehicles), se uskutečnila ve dnech 22. až 24. září 2026 na Národním technologickém polygonu bezosádkových systémů (NATEP UGV) v Lipníku nad Bečvou. Souběžně probíhaly další aktivity také ve výcvikovém prostoru VÚ Březina ve Vyškově.

Zkratka NATEP UGV označuje Národní technologický polygon bezosádkových systémů, který představuje unikátní armádní testovací pracoviště určené pro systematické testování, porovnávání a ověřování reálných vlastností bezosádkových pozemních vozidel a autonomních systémů. Jeho významnou předností je areál disponující třinácti různými typy překážek, které umožňují jednotným způsobem testovat a verifikovat schopnosti různých platforem UGV a následně je porovnávat podle předem stanovených hodnoticích kritérií.

Polygon byl slavnostně otevřen dne 3. června 2026 při příležitosti konání konference Spojovacího vojska. V současnosti jde o jediné zařízení tohoto typu v České republice. Do budoucna by měl sloužit také jako oficiální testovací pracoviště pro členské státy NATO.

Na jeho vybudování se významnou měrou podílelo Centrum nasaditelných systémů a rozvoje technologií systémů velení a řízení (CNS a RTSVŘ) Agentury komunikačních a informačních systémů Armády České republiky, ženijní jednotky Armády ČR i odborníci z oblasti robotiky. Testování není zaměřeno pouze na mobilitu robotických prostředků, ale také na scénáře využívající pokročilé robotické technologie a komunikační systémy.

Cvičení se zúčastnilo celkem 24 společností a organizací, které prezentovaly své produkty jak v rámci úvodního teoretického bloku, tak prostřednictvím výstavních stánků s fyzickými exponáty. Následný program byl věnován praktickým ukázkám a terénním aktivitám.

Akci zahájil ředitel AKIS plukovník Jan Jelínek. Odborný program dále řídili podplukovník Vít Knápek a kapitán Štěpán Konecký z CNS a RTSVŘ, kteří dlouhodobě patří mezi hlavní iniciátory zavádění robotických prostředků do praxe Armády České republiky.

První den proběhla také diskuse určená výhradně vojenským představitelům. Jejím hlavním cílem bylo motivovat velitele jednotlivých útvarů k identifikaci příslušníků se zájmem o problematiku robotických systémů a autonomních prostředků. Takto vytvořená odborná komunita by se mohla podílet na rozvoji dokumentace, testování nových technologií i verifikaci výsledků potvrzujících jejich využitelnost v podmínkách AČR. Druhým důležitým závěrem diskuse byl požadavek definovat konkrétní úkoly a scénáře, pro které by bylo vhodné bezosádkové prostředky nasazovat.

Součástí teoretického bloku byly rovněž přednášky zaměřené na možnosti financování výzkumných a vývojových projektů prostřednictvím programů NATO a evropských fondů.

Druhý a třetí den byly věnovány praktickému testování UGV v terénu. Kromě jízd na polygonu s překážkami se účastníci zapojili do tří soutěžních kategorií připravených organizátory: Follow Me, Autonomie s překážkami a Autonomie bez překážek. K vysoké náročnosti zkoušek přispěly i četné dešťové přeháňky, které prověřily funkčnost a reálné schopnosti UGV při plnění úkolů za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Cílem soutěžních disciplín však nebylo určit nejrychlejší vozidlo. Takové srovnání by vzhledem k značné rozmanitosti jednotlivých platforem ani nebylo objektivní. Představené prostředky se výrazně lišily rozměry, konstrukčním řešením, úrovní autonomie i předpokládaným způsobem nasazení. Hlavním přínosem tak byla možnost porovnat současné technologické trendy a identifikovat řešení, která by mohla nejlépe naplnit budoucí potřeby ozbrojených sil.

Zatímco některé platformy představují vysoce sofistikované a finančně náročné systémy vyráběné v omezených sériích, jiné lze v podmínkách moderního bojiště považovat za prostředky s omezenou životností a charakterem téměř spotřebního materiálu. Tomuto trendu musí odpovídat nejen pořizovací cena, ale také možnosti rychlé opravy, snadné výměny komponent a efektivního logistického zabezpečení.

Tým reprezentující Univerzitu obrany ve složení Dana Mohnacs, Jan Mazal, Patrik Kratochvíl, Jiří Pešl a Martin Štyndl z VTÚ na cvičení rozhodně nezůstal bez povšimnutí. Jejich řešení pásového UGV, vyvíjené ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem, označené U101 – Tančík Promika, vzbudilo značný zájem odborné veřejnosti. Pozitivně byla hodnocena zejména funkčnost a koncepční promyšlenost systému, ale také skutečnost, že vznikl díky iniciativě relativně malého vývojového týmu.

U101 „Tančík Promika“ je pásový bezosádkový prostředek o rozměrech přibližně 1,4 × 1,0 × 0,5 m a hmotnosti kolem 250 kg. Jeho podvozek využívá odpružení vycházející z osvědčených konstrukčních principů pásových bojových vozidel, což zajišťuje lepší kontakt pásů s terénem a vyšší průchodivost v náročných podmínkách. Pohon obstarávají elektromotory napájené lithium-iontovým bateriovým systémem.

Vozidlo vzniklo jako funkční demonstrátor technologií, přičemž navazující funkční vzory jsou již vyráběny ve VTÚVM Slavičín. Autonomní řídicí systém vytváří na základě dat z lidaru a dalších senzorů trojrozměrnou mapu okolního prostředí. Software následně vyhodnocuje průjezdnost terénu, identifikuje překážky a plánuje optimální trasu mezi zadanými body. V případě zablokování plánované cesty dokáže autonomně navrhnout a realizovat alternativní řešení.

Operátor může misi plánovat a monitorovat prostřednictvím webového rozhraní zobrazujícího mapové podklady, plánovanou trasu a aktuální prostorová data. Pro přímé řízení je k dispozici samostatný ovládací terminál založený na platformě Steam Deck. Ovládání vychází z principů známých z moderních herních zařízení, díky čemuž je intuitivní a umožňuje velmi rychlé zaškolení obsluhy. Operátor může kdykoliv přepínat mezi autonomním a manuálním režimem řízení, přičemž ruční zásah má vždy nejvyšší prioritu.

Organizátoři cvičení v závěru zdůraznili potřebnost užší spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem, která by umožnila efektivnější zavádění perspektivních a vzájemně kompatibilních bezosádkových systémů do výzbroje Armády České republiky.

Experimentální cvičení Drone Shield 2026 představovalo první akci tohoto typu v České republice. Týmu CNS a RTSVŘ proto náleží uznání za přípravu i realizaci celé události. K jejímu hladkému průběhu významně přispěli rovněž studenti robotiky, kteří se po celý týden podíleli na organizačním zabezpečení a současně získali jedinečnou příležitost seznámit se s aktuálním vývojem v oblasti vojenské robotiky a autonomních systémů.

Autorka a foto: Dana Mohnacs