Ředitel Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany, docent Josef Procházka, o uplynulém víkendu v Drážďanech na prvním sympoziu Německého svazu záložníkůposkytl podrobný přehled o systémech záloh a obrany v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Tyto pobaltské státy jsou totiž pro mnohé jiné země vzorem díky své schopnosti rychle se přizpůsobit měnícím se hrozbám. Začlenění záloh do národní obrany je v těchto zemích klíčovým politickým tématem. Pobaltské státy si již dávno uvědomily, že odolnosti lze dosáhnout pouze důslednou integrací záložních sil.
Na sympoziu, konaném pod názvem „Geopolitické výzvy ve východní Evropě a interoperabilita záložních sil“, se sešlo více než 60 zástupců z deseti zemí, aby diskutovali o budoucnosti záložních sil se zaměřením na východní křídlo NATO. Mezi účastníky byli akademici, (záložní) důstojníci a předsedové svazů záložníků z partnerských evropských zemí. Cílem bylo posílit vojenskou odolnost Evropy a vytvořit nový základ pro spolupráci mezi jednotlivými záložními složkami. Formát, který se po měsících příprav uskutečnil poprvé, byl účastníky jednomyslně hodnocen jako úspěšný – mimo jiné proto, že umožnil cennou otevřenou výměnu názorů napříč státy.
Po pátečním zahajovacím večeru se v sobotu stal středem pozornosti odborný diskurz. Doktor Jan Kofroň z Univerzity Karlovy v Praze položil provokativní otázku: „Obnova branné povinnosti v Evropě? Dvakrát si to rozmyslete — jeden model nevyhovuje všem.“ Kofroň upozornil na obrovské politické, společenské a vojenské výzvy spojené s možným obnovením branné povinnosti v Evropě. Ukázalo se, že tato debata je nejen v Německu, ale i v mnoha dalších evropských zemích mimořádně složitým a zdlouhavým politickým procesem, který vyžaduje řešení na míru. Dalším z diskutovaných témat byla role nových technologií v oblasti obrany.
Premiérou víkendového sympozia vznikl formát, který si klade ambici zaujmout vedoucí roli v rámci Evropy. Spojuje akademickou sféru, politiku a vojenskou praxi – přístup, který je v bezpečnostně-politických diskusích zatím spíše výjimečný. Reakce účastníků ukázala, že Evropa hledá nové způsoby, jak přemýšlet o své obraně.
A záložní síly, dlouho považované za okrajové téma, se stále více dostávají do středu pozornosti.
„Akce ukázala, že společný evropský dialog o bezpečnosti není jen nutný, ale i možný,“ shrnul jeden z účastníků. Na konci víkendu bylo jasně slyšet přání v tomto formátu pokračovat – jako signál, že Evropa chce své síly do budoucna ještě více sjednotit.
